Je elektronický podpis právně závazný? Co říká eIDAS a český zákon

Krátká odpověď zní: ano. Elektronický podpis je v České republice právně závazný a soud ho nesmí odmítnout jen proto, že nebyl vytvořen propiskou na papíře. Delší odpověď je zajímavější, protože „elektronický podpis“ není jedna věc, ale tři úrovně s různou důkazní silou – a podle toho, co podepisujete, se liší i to, jakou úroveň potřebujete.

V tomto článku projdeme tři pilíře, o které se platnost elektronického podpisu opírá: evropské nařízení eIDAS, český zákon č. 297/2016 Sb. a občanský zákoník. Na závěr ukážeme, jak k prostému elektronickému podpisu přistupují české soudy.

eIDAS: evropský základ, který platí přímo

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, známé jako eIDAS, je přímo použitelný předpis – nepotřebuje žádný český zákon, aby platilo. Definuje elektronický podpis velmi široce: podle čl. 3 odst. 10 jde o „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“. Pod tuto definici spadá i kliknutí na tlačítko „Podepsat“ po ověření kódem z SMS.

Klíčové je ustanovení čl. 25 odst. 1: elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikovaný elektronický podpis. Jinými slovy, i ten nejjednodušší podpis je podpisem, se kterým musí soud pracovat.

Čl. 25 odst. 2 pak přiznává kvalifikovanému elektronickému podpisu stejné právní účinky jako podpisu vlastnoručnímu. U nižších úrovní nařízení účinky výslovně neupravuje a nechává je na vnitrostátním právu a volném hodnocení důkazů.

Od 20. května 2024 je v platnosti novela, nařízení (EU) 2024/1183 (tzv. eIDAS 2.0), která zavádí evropskou peněženku digitální identity. Definice úrovní podpisu ani čl. 25 se tím nemění; přibývá nový nástroj, kterým bude možné kvalifikovaný podpis vytvářet.

Zákon č. 297/2016 Sb.: kdy stačí jaký podpis

Český zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce navazuje na eIDAS a odpovídá na otázku, kterou nařízení nechává otevřenou: jakou úroveň podpisu vyžaduje které jednání. Rozděluje situace do tří skupin:

• § 5 – podepisuje-li stát, obec nebo jiný veřejnoprávní podepisující, musí použít výhradně kvalifikovaný elektronický podpis.
• § 6 – jednáte-li vůči úřadu, soudu či jinému veřejnoprávnímu podepisujícímu, zákon požaduje uznávaný elektronický podpis, tedy zaručený podpis založený na kvalifikovaném certifikátu nebo podpis kvalifikovaný.
• § 7 – pro všechna ostatní právní jednání, tedy smlouvy mezi firmami a lidmi, lze použít zaručený elektronický podpis „nebo jiný typ elektronického podpisu“.

Ta poslední věta je pro byznys nejdůležitější. „Jiný typ elektronického podpisu“ podle převažujícího výkladu zahrnuje i prostý elektronický podpis – tedy podpis vytvořený kliknutím, nakreslením prstem na displeji nebo potvrzením jednorázového kódu. Mezi soukromými subjekty tak zákon nepředepisuje žádnou minimální úroveň a volbu nechává na stranách smlouvy.

Občanský zákoník: písemná forma a elektronické prostředky

Třetím pilířem je občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Podle § 561 odst. 1 je k platnosti právního jednání v písemné formě třeba podpis jednajícího. A § 562 odst. 1 doplňuje, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

Dvě podmínky z § 562 jsou v praxi tím, co odlišuje dobrou e-podpisovou službu od pouhého e-mailu s textem „souhlasím“: obsah musí být zachycen (podepsané PDF s otiskem, který odhalí každou pozdější změnu) a jednající osoba musí být určitelná (ověření e-mailem a kódem z SMS, záznam o tom, kdo, kdy a odkud podepsal).

Co na to české soudy

Rozhodující není jen text zákona, ale i to, jak ho čtou soudy. Nejcitovanějším rozhodnutím posledních let je rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2024, č. j. 54 Co 217/2024-259, kterým soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3. Šlo o spor o zprostředkovatelskou smlouvu realitní kanceláře podepsanou přes e-podpisovou platformu.

Soud dospěl k závěru, že prostý elektronický podpis je v soukromoprávních vztazích platnou formou podpisu. Zároveň ale upozornil na jeho slabinu: na rozdíl od vlastnoručního podpisu na soukromé listině se u prostého elektronického podpisu neuplatní domněnka pravosti podle § 565 občanského zákoníku. Strana, která se podpisu dovolává, musí pozitivně prokázat identitu podepisující osoby i její projev vůle. Přesně k tomu slouží auditní stopa.

Pro úplnost: existují i restriktivnější rozhodnutí. Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 4 Cmo 52/2023, odmítl považovat za „jiný typ elektronického podpisu“ pouhé uvedení jména a příjmení v textu e-mailu. Rozdíl mezi oběma případy je zřejmý – u e-podpisové platformy existuje ověřitelný proces a záznam, u jména v e-mailu nic.

Kde prostý podpis nestačí

Z výše uvedeného vyplývá i seznam situací, kdy sáhněte po vyšší úrovni podpisu nebo po klasické cestě:

• Podání vůči úřadům, soudům a dalším veřejnoprávním subjektům – § 6 zákona č. 297/2016 Sb. vyžaduje uznávaný podpis (alternativou je datová schránka).
• Listiny, u nichž zákon vyžaduje úředně ověřený podpis – typicky kupní smlouva na nemovitost pro vklad do katastru nebo převod podílu v s. r. o.
• Jednání vyžadující formu notářského zápisu – zakládání obchodních společností, smlouvy o manželském majetkovém režimu, závěť.
• Jednostranné pracovněprávní písemnosti doručované elektronicky (výpověď, mzdový výměr) – zákoník práce vyžaduje uznávaný elektronický podpis zaměstnavatele.

Jak to dělá OneKlik

OneKlik dnes vytváří prostý elektronický podpis podle čl. 3 odst. 10 eIDAS, který je pro smlouvy mezi firmami a jejich klienty plně použitelný podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. Každou obálku doprovází auditní stopa s otisky SHA-256 původního i podepsaného souboru, časy jednotlivých kroků, IP adresami a výsledkem ověření e-mailem nebo SMS kódem. Podepsané PDF i auditní stopa nesou elektronickou pečeť s certifikátem od I.CA a časové razítko. Kvalifikovaná časová razítka a zaručený podpis přes Bank iD připravujeme.

Nejde o právní poradenství. Pokud podepisujete něco, kde je forma kritická, ověřte si u advokáta, kterou úroveň podpisu právě váš dokument vyžaduje.